Listopad


       Krásný a snad i příjemný listopad vám všem,

 kteří si čas od času najdete chvilku času a otevřete si náš blog. Snad nemusíme ani připomínat současnou situaci v celém státě, takže je každému jasné, že k žádným událostem, které by stály za komentování nedošlo a ani dojít nemohlo. Když je špatně, tak je nejlepší se obrátit do minulosti a trochu si připomenout, jak šel život v tomto kraji, a hlavně to, co naši předkové dokázali. V tomto vydání nám hodně pomohl článek p. Kastnera a tak jsme se rozhodli vás s ním (tedy článkem) seznámit a požádat vás, kdo máte nějaké informace o osobách v článku uváděných,  podělte se o ně  s námi. Panu Kastnerovi patří naše díky za nezištnou pomoc. A teď už k dnešnímu článku:

      Jméno Brand máme, téměř výhradně, spojené s jedním z novodobých převorů kláštera v Zaječově. Při studiu "Farního věstníku vikariátu hořovického" z r. 1948 narazil p. Z. Kastner na shodné jméno. Páter Brand byl v té době už 17 let po smrti, takže pravděpodobně muselo jít o jiného člověka, shodou okolností také o kněze. Jak už to u historiků bývá, začal p. Kastner pátrat a výsledek, s jeho souhlasem, vám předkládáme. Předesíláme, že jde o zjištění velmi zajímavé. Hlavním podnětem k pátrání byl článek "Tak nám odcházejí" zveřejněný ve shora uvedeném věstníku a podepsaný páterem Antonínem Brandem. Článek byl věnován vzpomínce na zaječovského převora a faráře Františka Ulrycha který nečekaně zesnul...... 


Páter František Ulrych - výpis z přehledu převorů kláštera sv. Dobrotivé.
....................................

Tolik úvodem a dále už uvádíme článek p. Kastnera:

BRAND A BRAND

      "Podivný a zdánlivě nelogický nadpis se pokusím vysvětlit.
Antonín Brand se narodil 7. září 1890 ve Kvani čp. 88, jako syn krejčovského mistra, dlouholetého starosty a Josefy, roz. Humlové ze Zaječova čp. 47, za pomoci porodní báby Josefy Vodrážkové ze Zaječova.

Po studiu na gymnáziu v Rokycanech se odebral studovat Bohosloveckou fakultu v Praze. Po roce byl  vybrán pro své mimořádné schopnosti k dalšímu studiu do papežské koleje v Římě. Ale vše zhatil jeho otec, který k cestě nedal svolení. Byl tedy 4. července  1915 vysvěcen na kněze. Po krátkém působení ve Strašicích "kaplanoval" 4 roky v Tachlovicích u Prahy, zde se seznámil s knězem - spisovatelem Jindřichem Šimonem Baarem. Brzy po skončení 1. světové války byl povolán do Prahy, kde jako profesor působil na několika gymnáziích. Při této práci pokračoval i v duchovní činnosti jak ve zpovědnici, tak na kazatelně v kostele sv. Jindřicha v Praze 2, a v kostele sv. Ludmily na dnešním  náměstí Míru.  

I za 2. světové války pokračoval v přípravě budoucích kněží. Teprve integrace v kněžském koncentračním táboře v Zásmukách u Kolína přerušila v roce 1944 jeho bohatou činnost a navíc podlomila jeho zdraví.

Před smrtí, kterou neoddálila ani operace se vrátil do své milované Svaté Dobrotivé, kde také, v pátek 9. dubna 1948 okolo 3. hodiny zemřel.

A nyní musím vysvětlit nadpis.

9. září 1890 byl dva dny starý Antonín Brand pokřtěn. a zde nastává ono vysvětlení - podle zápisu v matrice byl pokřtěn páterem Bernardem Brandem!! Tento Bernard Brand se narodil 2. 8. 1863 v Klatovech, jako syn domkáře Josefa Branda a Anny, rozené Tůmové z Chudenic. V matrice narozených je zapsán jako Maxmilián. Zemřel 2. 11. 1931 v augustiniánském klášteře v České Lípě. Mezi novorozeným Antonínem a křtícím Maxmiliánem byl věkový rozdíl 27 let. Byli alespoň vzdáleně příbuzní??  Kdo ví!!!!"

                                                                                                                                                            [Z. Kastner 2020]

Poslední větu článku si dovolíme předložit zároveň jako výzvu či prosbu k vám, našim čtenářům. Kdo z vás by měl jakékoliv povědomí, článek, odkaz nebo jinou doplňující informaci budeme velmi vděčni za její poskytnutí. Páter M. B. Brand je velmi důležitou osobou. Většina našich informací o zaječovkém klášteře pochází z jeho knihy, Jak jsme již v minulých příspěvcích vzpomínali, byl P. Brand i velmi aktivním veřejným činitelem a vůbec osobou neobyčejně zajímavou, o níž je jen málo informací. O jeho jmenovci Antonínovi nemáme informace vůbec žádné, takže každý příspěvek je velmi vítán.

(Na internetu jsme našli jediný odkaz na článek věnovaný P. Kolářovi [Stanislava Vodičková "Všechno bylo zakázáno ale přesto se toho dalo tolik dělat"] bez jakýkoliv dalších informací. Jméno A. Branda je uvedeno v odkazech, jen jako jednoho z internovaných).

           


 Páter Maxmilián Bernard Brand - výpis z přehledu převorů kláštera sv. Dobrotivé

      Páter M. B. Brand se zabýval nejen historií kláštera, ale hodně pozornosti věnoval i lidem, kteří se zasloužili o obnovu tohoto posvátného místa. Jedním z velkých příznivců, zachránců a  podporovatelů zaječovského kláštera, byl zbirožský správce a člověk asi hodně rozporuplný Samuel  Ignác de Bois. Jmenovaného člověka popsal podle podkladů které měl P. Brand zřejmě k dispozici s klady i zápory. Na jedné straně se velmi zasloužil o zachování kláštera a kostela, na straně druhé jeho zacházení s poddanými nebylo zrovna obrazem lidumila. Ale ponechme stranou jednání pana správce jako úředníka a připomeňme jeho jednání jako dobrodince kláštera. Využijeme opět shora vzpomínanou knihu P. Branda "KLÁŠTER SVATO - DOBROTIVSKÝ" a ocitujeme její část, která se týká především kaple sv. Mikuláše Tolentinského a sv. Augustina:

"Původní zdejší svatyně (kaple sv. Mikuláše) všemi dřívějšími pohromami tak sešla, že nezbývalo nic jiného než ji zbořiti a postaviti zcela novou, což učinil nákladem svým známý dobrodinec a zdejšího místa zvláštní milovník Samuel Ignác de Bois. Týž kázal také rozebrati dřevěnou zvoničku, která stávala před kostelem na škarpě v místech před nynějším misionárním  křížem, poněvadž byla zcela chatrná a svému účelu nevyhovovala. Na místě ní kázal nad kaplí sv. Mikuláše postaviti novou kamennou věž, kterou však tehdejší stavitel buď z neznalosti nebo pro zisk špatně založil tak, že od započetí stavby za krátký čas muselo býti upuštěno, neboť započatá stavba hrozila sesutím. Proto Samuel Ignác de Bois povolal z Prahy známého stavitele Dominika Canevalle, kterýž základy upevnil a stavbu věže dokončil, vyhnav ji toliko do nynější výše".



Pohled na věž zvonice z prostoru cesty kolem kláštera. Místní ji znají např. jako cestu "mezi zahrady".



  Schodiště do věže zvonice


 

     Celkový pohled na zavěšení zvonu  a pokus o detail nápisu na zvonu.

Při této příležitosti zdejší kněz P. Mikuláš Puchner ze sbírek pořídil nový zvon sv. Mikuláš nazvaný, který byl zavěšen do věžičky sanktusové, která bývala nad kostelem nad hlavním oltářem a kterým se ve všední dny vyzvánělo na mši sv."

Pravděpodobně se jedná o zvon, který je ve věži zvonice dosud, ale toto tvrzení bude ještě potřeba ověřit. Zřejmě je to jediný ze čtyřech zvonů, který přečkal obě světové války a s nimi související "rekvizice pro válečnou výrobu a válečné úsilí".

"Oltář v této kapli Mikulášské, jakož i kamennou věž svým nákladem dal zhotoviti roku 1682 pan Samuel Ignác de Bois, císařský hejtman na Zbiroze, Točníku a Zbraslavi, jak tomu nasvědčuje latinský nápis  na oltáři této kaple: 

Text nápisu uvádíme pouze v českém překladu:

Velikého svatého otce Augustina lásce, sv. Mikuláše Tolentinského cti a divotvorné panny a mučednice svaté Dobrotivé oslavě oltář tento na J. M. C. statcích Zbirožském, Točnickém a Zbraslavském hejtman Samuel Ignác de Bois s Annou Florentinou Barrovou manželkou svou vystavěli a s dceru z tohoto manželství zplozenou Annu Maximiliánu Benignu oltáři této patronky (dobrotivě věnujíce) odporučili v den poutní v neděli >>EX AUDI << 3. června".


Pohled na oltář  kaple při příjemném denním osvětlení. 

      Tady opět naše dnešní povídání ukončíme. Pokusili jsme se seznámit vás se vznikem jednoho z nejhezčích míst našeho kostela a ukázat vám i  místa, kam se běžně nemůžete při návštěvě kostela podívat. Snad vezmete za vděk popisem historie, kterou pro nás všechny zaznamenal jeden z posledních převorů kláštera P. Brand. 

      V listopadu 29. začíná  adventní čas a to je zatím jedinou jistotou. Jiné akce včetně pravidelných mší nelze plánovat, protože jen Bůh ví, jak celá pandemická situace bude pokračovat. 

      Popřejme si vzájemně, ať se nám všem nákaza vyhne velkým obloukem a ať se život co nejdříve vrátí do normálních kolejí. K tomu nám pomáhej Bůh.

.......................................................


      Na shledanou bez Covidu-19 se těší autoři

                                                                        

  V. M. S. + V. H.


************************************************************************


Termíny mší: Mše se až do odvolání nekonají!!! Zrušené omezení bude včas 

uvedeno na blogu.


kontakt:sv.dobrotiva@post.cz


--------------------------------------------------------------------------------

Přílohy




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Červenec

Prosinec

Červen